United States Environmental Protection Agency EPA823-F-98-018 9 hli ntujxyooj 1997 KEY XAV PAUB TXIM Koj xav paub txog txoj kev tsis muaj mob los ntawm kev noj cov ntses muaj tshuaj lorn. Koj hu ntau cov xov tooj huav daim ntawv xov tooj nyob los tau. Los koj hu tau rau: U.S. Environmental Protection Agency Office of Water Fish Contamination Program (4305) 401 M Street, SW Washington, DC 20460 email address: www.epa.gov/ost/fishadvice Los ntawm qhov chaw ua hauj Iwm Sciency thiab Technology (4305) Kuv noj puas tau cov ntses ua nuv tau? Txoj kev zoo ua noj cov ntses koj nuv tau TXOJ KEV QHIAB KOM PAUB Ntses yog ib cov nqaij zoo rau koj lub cev. Horn ntses ua nuv tau los ntawm cov pav dej, dej hiav txwv thiab cov qhov chaw yug ntses tej zaum yuav muaj tshuaj lorn. Yuav noj tsis tau cov ntses no ntau. Daim ntawv no tsis yog yuav tsis pub koj noj ntses. Tab sis yuav pab koj riam cov ntses ua tsis muaj tshuaj lorn. Yog koj thiab koj tsev neeg ua raw li cov lus no, nej yuav tau noj ntses ntev mus. Cov ntses ua nuv tau los ntawm cov dej muaj tshuaj lorn yuav ua rau yus muaj mob. Cov tshuaj lorn hauv cov dej no los ntawm cov chaw ua hauj Iwm thiab cov dej ywg zaub. Muaj tej zaum los ntawm tej qhov chaw ua tshuaj nchuav, thiab los ntawm cov kua tshuaj. Cov tshuaj lorn no yuav mus nyob tau rau hauv tus ntses lub cev. Xws li daim tawv, cov rog, thiab cov plab nyuv. Yuav ua li cas thiab li txuag tau txoj kev muaj mob los nfcrwv kev noj cov ntses muaj tshuaj lorn? Yuav tsum ua raw li no: 1. Yuav tsum hu rau torn lub tsev saib xyuas txoj kev noj qab nyob zoo. Nug lawv saib qhov chaw twg thiab li nuv tau cov ntses tsis muaj tshuaj lorn. 2. Xaiv horn ntses zoo noj xwb. Menyuam ntses muaj tshuaj lorn tsawg dua cov ntses loj. Vim cov menyuam ntses tseem noj kab xwb. 3. Ntxuav kom zoo thiab kom hu mas li noj. Ha is qhia kev noj zoo Txhob noj ntses muaj tshuaj lorn ntau. Luam daim ntawv no cov mus siv los tau los ntawm EPA, yuav tsis mug ahi li cas. Cov ntawv luam no yog siv cov ahu ntawv xwb. A Muaj kev koom tes los ntawm qhov chaw ua r\ I oLJK hauj Iwm Toxic Substance thiab Disease Registry, U.S. Public Health Service. ------- NUV NTSES Ua I/ cos kuv thiaj II paub hais tias cov ntses nuv no puas huv? Slab tus dej yuav tsis paub. Tarn sis muaj ntau yam kev qhia yus paub. Koj yuav ntsum saib cov paib. Ua raw li cov lus hais. Nug cov neeg saib xyuas kev nuv ntses saib koj noj tau cov ntses hauv cov dej twg. Ntses muaj tshuaj lorn. Nuv tau ntses yuav tsum ntxuav huv hu. Tsis txhob noj ntses muaj tshuaj lorn. Cov poj niam muaj menyuam noj tsis tau cov ntses muaj tshuaj lorn. Puas muaj ib cov ntses muaj tshuaj lorn ntau tshaj Iwm cov? Muaj. Saib tus ntses xwb koj yuav tsis paub. Yuav tau cov tus ntses mus kuaj mas thiab li paub. Yuav tau ua raw li nram no thiab li yuav zoo rau koj tsev neeg. • Yog koj noj horn ntses loj no koj yuav tsum noj tus mes tshaj xws li trout, salmon, walleye thiab bass. • Yog koj noj cov ntses mes, xws li bluegill, perch, thiab smelt, yuav zoo rau koj dua. • Tsis txhob noj cov ntses ua noj av xws li pam nias thiab ntses tuaj kub. NTXUAV NTSES Kuv ntxuav puas tau cov tshuaj no fcrwm? Tau. Yuav tsum laws tawv, tshem cov roj, thiab cov plab nyuv tawm kom tag. Laws taw, tshem cov roj thiab cov plab nyuv thiab plab rog. Hais qhia kev noj zoo Poj nia muaj miv nyuas tsi noj tau ntses muaj tshuaj lorn. Plab rog Hais qhia kev noj zoo Tu ntses kom huv hu mas li noj. UA NTSES NOJ Yuav fsum laws fawv, tshem cov roj thiab plab nyuv tawm kom tag. • Tsis txhob siv thiab noj haus kua ntses. Vim yuav muaj tshuaj lorn ntau. • Tsis txhob noj ntses kib roj vim yuav muaj tshuaj lorn ntau. Yog koj nyiam ntses lav tsev, yuav tsum laws tawv tag mas li muab lav tsev. ------- |